Fenomén barefoot

Proč chodit naboso? Proč to dopřát i vašim dětem?

Recenze: Tomáš Šebek, Mise Afghánistán

Recenze knihy: Pokoj aneb svět dětí je tak velký, jak velký ho udělají rodiče / 29.5.2012

Irská spisovatelka a literární historička Emma Donoghue vydala román Pokoj v roce 2010 a vedle nominace na prestižní Man Bookerovu cenu se mu dostalo i velmi vřelého přijetí u čtenářů... a tak jsem si ho přečetla i já. Booklet o tom, jak maminka plánuje útěk z pokoje mi byl tak nejasný, že jsem prostě potřebovala vědět, proč někdo nemůže jen tak otevřít dveře a vyjít ven, na chodbu, na dvůr, před dům, do ulic či do města. Je postižená? Není normální? Co se jí stalo, že tráví život v jednom pokoji a nutí k tomu i své dítě?

Román je psán v ich formě z pohledu kluka Jacka, kterému je toho času právě pět let. Oslavuje své narozeniny dortem bez svíček, spí ve skříni, místo hraček má hada z vaječných skořápek, nějakou tu pastelku a slovy PĚT knih! Místo ranní rozcvičky běhá po pokoji, poctivě si čistí zuby, jí většinou podivné konzervy a sem tam vitaminy, občas si pustí televizi, jeho přáteli jsou Stůl, Židle, Dveře, Radiátor a tak. Vedle nekonečného zpívání a speciálních her uzpůsobených pro Pokoj je jeho život jednotvárně šťastný, jak tomu u dětí bývá. Kdyby občas večer nepřišel Čert, před kterým se na přání Mami musí schovávat ve Skřini a který s Mami vrže na posteli, byl by jeho život doslova superšťastný. Jenže jednou Jack poruší zákaz a ze Skříně vyleze, Čert se naštve a začne jít do tuhého. Žádný přísun potravin, zima, nekonečné čekání na smilování. V tu chvíli se Mami naštve a ve strachu o svůj i Jackův život se rozhodne z Pokoje odejít, rozuměj utéct. Není to však úplně jednoduché, nejprve je třeba malému popsat zcela nový svět, který ho čeká venku, a nechat ho, aby se s tím smířil, pak následuje vysvětlení, proč jsou spolu v Pokoji a pokračujeme různými dokonalými plány na útěk. Jestli se to Jackovi a Mami podaří, o tom vám víc neřeknu, určitě vám ale povím, že tahle knížka nemá podle mých čtenářských zkušeností obdoby.
Co asi prožijete?
Jsou místa, kde se budete neskonale nudit rutinou obyvatelů Pokoje, jsou i místa, kde budete dramaticky držet palce a zatínat zuby, najdou se tam i místa, kde budete chtít pomoct Jakovi i Mami a váš soucit bude téct proudem. Je to dechberoucí pohled malého dítěte na svět, které dokonale komolí slova podle své dětské logiky a tím deformuje i nám všem dobře známou realitu. Ucítíte Jackův smutek, pochopíte jeho strach i pláč, budete ho držet za ruku a naštvaně trpět jeho paličaté móresy. Ačkoliv je ovšem děj románu jeden velký triler, budete mít těma nevinnýma očima pocit, že to zase není tak strašné, minou vás krvavé představy a dramatické psychotické stavy Mami, uslyšíte autorčiným prostřednictvím jen to, co říkají dospělí malému Jackovi, jak to na něj působí a co si o tom ve své pozitivní nezanešené hlavičce myslí. A jelikož jsou děti veselé a optimistické i opravdová dramata se budou zdát jako nepěkný obrázek na chodbě úřadu. Ráda bych zde také smekla před překladatelkou, která skvěle splnila jistě velmi náročný úkol, ačkoliv s originálem jsem to neporovnávala!
Co si možná odnesete?
Z této knihy pro mě plyne několik poučení. Už nežehrám na čas strávený se svým dítětem, protože najednou vidím, že každá maličkost je pro něj důležitá a úžasná a záleží jen na mě, jak mu ji dokážu naservírovat. Nesnažím se také vyplnit své dceři každou volnou chvilku a nechávám jí žít její krásný malý život, přičemž pouze koriguji některé aktivity a sem tam přicházím s nápadem. Přestala jsem si také připadat jako nejhorší matka na světě, protože tahlee kniha je jakýmsi fiktivním důkazem toho, že pokud dítěti dáváte lásku, má všechno co potřebuje - nepotřebuje totiž ani hračky, ani knihy, ani počítač, ani milion kamarádů ani velkolepé narozeninové oslavy, ani přesný počet příbuzných či nuceně úplnou rodinu. Od té doby se mi mateřská dovolená zdá přiměřeně zajímavá a ne totálně "na houby" (rozuměj vařím, uklízím a utírám zadek) a především vím, že každá blbost zajímá mou ratolest, která mým prostřednictvím poznává celičký svět.
Jakkoliv je román Pokoj drsný, je zjemněn dětským pohledem a pokud vydržíte číst až do konce, odmění se vám velkou životní lekcí. Doporučuji především maminkám na mateřské, které jsou přesvědčené, že titul matka roku je letos mine o několik tisíc kilometrů.
Cena 259 Kč, Vydala Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 336 stran, přeložila Veronika Volhejnová

AMV