O lepším životě: Adéla Jonášová

Fenomén barefoot

Proč chodit naboso? Proč to dopřát i vašim dětem?

KOMPOSTOVÁNÍ I: Proč a jak začít? / 20.7.2012

Až 40% směsného odpadu, který se odveze na skládky, případně neekologicky spálí, tvoří bioodpad. Ten lze ovšem dále zpracovávat na velmi kvalitní organické hnojivo a vrátit tak Zemi, co nám dala v podobě plodin a pochutin. Máme pro vás několik konkrétních rad, jak zpracovat bioodpad, ať už bydlíte v paneláku nebo v rodinném domku, ve městě či na vesnici.

Proč začít třídit bioodpad?
Z jedné tuny vytříděného bioodpadu lze vyrobit 85 m3 bioplynu, ten lze proměnit na 170kW elektrické energie a 600kg kvalitního organického hnojiva nahrazujícího umělá hnojiva minerální.
Tříděním bioodpadu pomůžete zmenšit skládky až o 40 % objemu. Skládky znehodnocují krajinu a jsou pro přírodu trvalou zátěží.
Z bioodpadu lze využít velké množství energie. Při rozpadu bioodpadu v bioplynových stanicích totiž vzniká metan, který se používá shodně jako zemní plyn – dnes se používá především k výrobě elektrické energie a tepla.
Co se týká kvalitního hnojiva, věc je jasná, ovšem jde to ještě dál. EU se zavázala snížit skládkování a tím omezit ekonomickou a environmentální zátěž. Jelikož však ČR tyto závazky neplní, hrozí nám i z tohoto směru vysoké pokuty! Takže jak na to?
Bioodpad lze třídit i na sídlišti
V Praze i v jiných obcích si lze nechat přistavit popelnici na bioodpad. V Praze je to za poplatek 600 – 900 Kč ročně (120 l) a vyváží se každých 14 dní, objednat si ji můžete na následujícím odkazu. Vyjdeme-li ze snadných propočtů Kateřiny Hodkové z občanského sdružení Ekodomov, pojme tato popelnice běžný domácí odpad od cca 6ti rodin (1 rodina = 10l/ týdně) – není tedy nic jednoduššího, než v paneláku oslovit sousedy a začít třídit. Některé obce, jako například Chomutov, přistavují k rodinným domkům popelnici na bioodpad zdarma, a to v objemu 140 l i s důležitým průvodním slovem, kam s čím, a daty svozů.
Hnědá plastová popelnice je pro běžného uživatele poměrně snadná avšak méně užitečná varianta. Odpad se sveze na kompostárnu, kompostárna jej vykoupí za cenu, která je mnohem nižší než cena, kterou platí firma za spalování tohoto odpadu.  Házíme-li proto bioodpad do směsného, je to pro obec mnohem dražší a nevzejde z toho nic.  Buď platíme za spalování, nebo za odvoz na skládku, kde i bioodpad velmi škodí.  V každé obci má proto nejen z finančního hlediska velký smysl zavést komunální kompostárnu. A i vám se více, než schraňování bioodpadu za peníze, vyplatí, pořídit si kompostér a začít kompostovat vlastnoručně.
Užitek a dobrý pocit!
Druhou, lepší variantou třídění bioodpadu i na sídlišti bez možnosti zahrady je proto dohodnout se na prostorech, kam se koupí komunitní kompostér. Obec by vám navíc mohla přispět, protože pro ni je to úspora. Pokud ne, složte se na takový kompostér sami.  Ideálně by měl být uzamykatelný, bytelný, aby ho někdo nerozbil, a měl by být blízko domu. Všem zúčastněným se rozdají klíče a můžete začít. Ročně neplatíte poplatky a z kompostu máte užitek, buď na pokojové rostliny, na trávu u domu, nebo můžete kompost někomu darovat.  Důležité je podoktnout, že některý z účastníků kompostování se o kompostér musí trochu starat. Jednou za čas je třeba jej přesypat (nebo si pořídit otočný, který využije 10 – 15 rodin), o problematiku se trochu zajímat kvůli teplotě, vlhkosti a dalším detailům, které nevyžadují mnoho času, jen kapku informací. Klasický kompostér má většinou dvě části, do jedné házíte bioodpad, a když se naplní, začnete ve druhé, zatímco v té první se tvoří humus.
Třetí variantou kompostování, když nemáte zahrádku, neseženete komunitu a nechce se vám samotným platit ani za popelnici ani za velký kompostér, je vermikompostování. Vermikompostér nezapáchá, můžete ho mít tedy i doma a pracovat si na svém humusu sami.Vermikompostování, nabídce na českém trhu a následnému využití kompostu se bude věnovat druhý díl našeho článku.

MagLoh ve spolupráci s Kateřinou Hodkovou (www.ekodomov.cz), Foto: Ekodomov, Chomutovský deník a Kokoza