Fenomén barefoot

Proč chodit naboso? Proč to dopřát i vašim dětem?

Zdravá vs. obyčejná jednorázovka

V čem tkví onen rozdíl? Ve zdraví pro vaše dítě!

Je ramadán, měsíc „hladovění a obžerství“ / 23.7.2013

Takhle přesně vidí postní měsíc muslimského kalendáře všichni ostatní, kteří ani jednou nezkusili o tématu s muslimem hovořit, případně sami na vlastní kůži „hladovět“. Můj manžel žije už devět let v Evropě a teprve letos se mu stalo, že jeho kolegové v práci projevili o islám zájem a někteří se s ním dokonce na zkoušku postili. Tomu já říkám projev respektu!

Ramadán je název měsíce v muslimském lunárním kalendáři a díky tomu se, stejně jako všechny ostatní měsíce oproti našemu gregoriánskému, posouvá každoročně zhruba o deset dní dozadu. Když jsem tedy poznala svého nastávajícího, byl říjen a začal ramadán, tento rok připadl začátek ramadánu na nov, 10. 7.  O ramadánu nesmí muslimové od slunce východu do slunce západu jíst, pít, toužit, vyměňovat si jakékoliv tělesné tekutiny a samozřejmě nesmějí také kouřit (i když to je nežádoucí i normálně). Reakce na postění se jsou v evropském kontextu celkem podobné, prostě úžas nad tím, z jakého důvodu si muslimové takhle ničí zdraví. O pitném režimu náhle promlouvají i ti, co stěží vypijí půllitr denně a všichni se vespolek shodnou, že „nejíst oni dokážou, ale nepít, to je snad proti přírodě, ne?“ Druhý bod, nad kterým se pozastavují přemýšlivější a ti, co byli svědky ramadánu v zemích muslimských, je večerní hodování.  Sníst snídani, oběd a večeři od slunce západu do slunce východu a mezitím se stihnout ještě dobře vyspat, to jim přijde doslova nemožné.

Co ramadán znamená a proč ho ti arabáči drží?

Tak předně, ne každý muslim je arab a ne každý arab je muslim… a možná je mnohem více nearabských muslimů než těch arabských. Pak samozřejmě, ne všichni muslimové jsou z něj nadšeni - především pak pro ty, kteří žijí mimo svou vlast, je to období z nejtěžších. Všeobecně je ale ramadán pro muslimy časem setkávání se v rodině, setkávaní se v mešitě, sebezpytování, odpočinku od všedního rytmu a časem askeze a vzývání Boha. Jeho účelem je v první řadě čas, který ve své mysli (pokaždé, když máte na něco chuť) věnujete Bohu. Ve druhé řadě je to pak pocit, který hladoví, žízniví a potřební zakoušejí dnes a denně ve své nuzotě a chudobě.  Ten by měli okusit všichni muslimové právě o ramadánu, aby v sobě pěstovali soucit a měli potřebu pomáhat. V postním měsíci se navíc muslimové musí „krutě“ ovládat, když totiž máte hlad nebo žízeň, neřku-li máte chuť na cigaretu, často nemáte daleko k nadávkám, hysterii nebo jiným neurotickým výlevům - to je ovšem o ramadánu zakázané. Vedle svých fyzických potřeb se tedy učíte ovládat i své psychické pochody – a je to pěkná makačka.

A jaké to je?

Věřte mi, není to vůbec jednoduché. Když jste svobodní a nepracujete a stará se o vás maminka, můžete skoro celý den prospat (ovšem z hlediska islámu byste neměli). Když jste v partnerství a pracujete, potýkáte se se svými pracovními problémy oslabení a často i bezvládní a partnerství to musí nějak vydržet. Jestliže však žijete ve svazku a dokonce máte děti, je to mazec, protože své potřeby, partnery nebo práci na chvilku upozadíte, ale s dítětem to jde jen těžko. Děti ramadán nedrží, než dosáhnou plodnosti, proto, pokud jste se jídlu dosud úspěšně vyhýbali, budete připravovat svačiny a obědy každý den a nesmíte olíznout ani lžičku.
Rozdíl je nejen v tom, v jaké životní fázi se nacházíte, ale také v tom, kde se nacházíte. Prožíváte-li půst v zemi, kde jej všichni respektují a je mu přizpůsoben veškerý běh, včetně práce a úřadů, smíříte se zkrátka s tím, že měsíc toho moc neuděláte, budete se potkávat s rodinou a rozjímat. Měsíc nic moc nedělat, je mimochodem pro Evropany mnohdy horší představa než nejíst a nepít. Pokud se ovšem postíte v jiné než muslimské zemi, odoláváte co minutu chutím a vůním, které se linou ve vašem okolí. Jste nuceni neustále někomu vysvětlovat, proč nejíte a že se opravdu nesmíte napít ani trošičku a v neposlední řadě na vás nikdo nebere ohled. Evropanům je jedno, že jsou muslimové ramadánem unavení, často nekoncentrovaní a ke konci půstu už doslova vyčerpaní - je totiž dobré se během noci pořádně nadlábnout, ale ještě lepší (z hlediska náboženského i zdravotního), je jíst výživně a střídmě. A kdo tohle dokáže, padá v posledních dnech měsíce únavou největší, i když obohacen na duši.

Tak si to zkuste!

Nedávno jsem v televizi viděla pořad, kde v Thajsku nějaký chlapík prodával kurzy s názvem „na měsíc muslimem“ nebo „na měsíc buddhistou“. Určitě není špatné zakusit to, co jiné povznáší a tvaruje, právě proto jsme přece byli stvořeni tak rozdílní, aby náplní našeho života bylo se poznávat. Bylo by moc hezké, kdyby po zvěrstvech, která napáchali kolonizátoři zotročením lidí jiné barvy, a po krvavých bitvách obou světových válek včetně vyhlazování „nežádoucích“ menšin, lidé dokázali koukat na jinakost toho druhého s respektem.
Je to skutečně hřejivý pocit moci někomu pomoct, dozvědět se více o životě jiné kultury a více se ponořit do okouzlení během světa. Nikdy jsem neviděla v očích svého muže takový utěšený výraz, jako když šéf jeho šéfa jeden celý den držel půst s ním, a to až do úplného slunce západu. Byl to nebývalý projev respektu, jímž si jeho nadřízený vysloužil velkou úctu.
Ramadán je totéž co pro křesťany masopust a půst v zimě, má jen jiná – přísnější – pravidla. Pokud jej někdo dodržuje, vězte, že by to pro vás měl být dobrý signál o kvalitách onoho člověka. Když je totiž někdo od narození muslim, o jeho upřímném charakteru a duševní síle mimo jiné mluví i to, jestli se 5x denně dobrovolně modlí, jestli z lásky a úcty k Bohu dodržuje půst nebo dává almužnu. Jestliže máte ve svém okolí muslima, který ramadán hrdě nedrží, mělo by to pro vás být varování, že tam asi bude nějaký problém v síle charakteru.
Kdybyste měli někdy chuť jen jeden den držet muslimský půst, napijte se naposledy v noci, než na obzoru uvidíte první paprsek světla. Celý den se vyhýbejte světským požitkům, jídlu a pití, a jakmile slunce zapadne, začněte ideálně datlemi a sklenicí mléka. Poté je dobrá nějaká hutná polévka (třeba luštěninová), zhruba za dvě hodiny poté se jí oběd a před spaním ještě něco lehkého místo večeře. Snažte se potlačit nervozitu a často i zlost, jste-li kuřáci, nesmíte si ani zapálit. Tenhle, příští a přespříští rok probíhá ramadán v nejtěžším ročním období – dny jsou nejdelší – což se stane vždy po třiatřiceti letech. Respekt k těm, kteří jej drží, je tedy jistě na pováženou a je projevem obyčejné slušnosti.
 

text: AMV