blabla
baner_podzim-01.jpg

Kosmetika s chemií nebo bez? / 24.6.2010

Moderní doba nám nabízí veškeré pohodlí v péči o tělo v podobě průmyslově vyráběné kosmetiky. Možná ale stojí za to zamyslet se nad původem jednotlivých složek, protože i kosmetika může negativně ovlivňovat naše zdraví. Trh s biokosmetikou v sousedním Německu vzrůstá až o 20 % ročně, v roce 2008 byl obrat tohoto segmentu v celé Evropě okolo 1,5 miliardy eur. Je tedy nasnadě, že i čeští spotřebitelé se začínají více zabývat obsahem kosmetických produktů, které používají.

 

Chaos jménem „přírodní kosmetika“

V zemích Evropské unie neexistuje, na rozdíl od přísných směrnic pro bio potraviny, žádná jednotná právní norma, která by specifikovala požadavky na označování kosmetiky jako „přírodní“, „bio“ či „ekologicky šetrnou“. Díky tomu s těmito přívlastky někteří výrobci zacházejí, jak je jim libo a výsledkem je nesnadná orientace spotřebitelů v tomto segmentu.

Způsoby, jak tento úkol různí výrobci pojímají, jsou dva. Buď si firma definuje svá vlastní pravidla týkající se přírodního původu jednotlivých složek a jejich procentuálního zastoupení ve výrobku, která marketingově propaguje a podle nich i své výrobky označuje. Kvalita takových výrobků bývá však komplikovaně ověřitelná, srovnání s jinými značkami je pak pro spotřebitele téměř nemožné. Druhou obtížnější cestou je, pokusit se splnit podmínky nějakého ekologického certifikátu, který byl vytvořen nezávislým orgánem. Výskyt organických složek v poměru k těm ostatním je pak u jednotlivých certifikátů procentuálně standardizován. Díky certifikátu je přírodnost výrobku jasně čitelná i pro spotřebitele. Ve vyspělých státech je tento vstřícný krok vůči spotřebiteli považován za naprosto běžný. Nejznámějšími mezinárodně uznávanými certifikáty jsou německý BDIH, francouzský Bio Cosmetique či italský Bio Eco Cosmesi. V ČR se nyní skupina výrobců pokouší prosadit Certifikovanou přírodní kosmetiku (CPK), jejímž certifikačním orgánem je Kontrola ekologického zemědělství o.p.s. (KEZ).

Co skutečně škodí?

Jednou z nejvíce kritizovaných složek v kosmetice jsou v poslední době konzervanty známé jako parabeny, které prodlužují trvanlivost kosmetického produktu až na tři roky. To, že je jim v médiích věnována taková pozornost, je spíš otázkou práce aktivistů než vyšší škodlivosti oproti jiným složkám. V Německu například 2 % spotřebitelů reagují na parabeny alergickou reakcí, to ovšem platí pro většinu konzervačních látek a všeobecně se má za to, že z hlediska zdravotního nebezpečí je mnohem horší nekonzervovat vůbec, než konzervovat pomocí parabenů. Vedle toho některé výrobky nemají ve složení uvedené žádné konzervační látky, ale jedná se jen o fintu, protože u některých voňavých konzervantů se podařilo prosadit název „parfume“, a ty můžou způsobovat alergickou reakci úplně stejnou jako parabeny.

Probíhají také studie rakovinotvorných účinků parabenů. Jejich jednoznačný vliv na toto onemocnění především prostřednictvím antiperspiratů však zatím nebyl jednoznačně prokázán. Z těla jsou díky enzymům a podkožnímu tuku parabeny v tak malém množství úspěšně odbouratelné. Prokázán byl pouze fakt, že parabeny podporují estrogenní aktivitu v těle, čímž by mohly mít nepříznivý vliv i na rakovinné bujení. Na českém trhu najdeme výrobky bez parabenů u značek Sebamed, Manufaktura, Thalgo, Clinique atd.

Další nevítanou složkou v kosmetice jsou silikony. Mají úžasné účinky v podobě vyhlazování pokožky i vlasu, ale v poslední době se často spekuluje o jejich toxicitě. Zatím pro to neexistuje nějaký jednoznačně ověřený důkaz ani v případě jejich využívání v prsních implantátech, ale některé hlasy a zdroje už o jejich toxicitě mluví s naprostým přesvědčením. Jasné je pouze to, že kůže nemůže pod tíhou silikonů dobře dýchat a tyto látky nejsou ani za mák přírodního původu.

Minerální oleje, ať už jsou výrobcem zvány parafín, tekutý parafín či parafínový vosk, jsou v kosmetice užívány velmi hojně. Vedle toho, že ucpávají póry, čímž podporují akné, zpomalují také schopnost obnovy buněk a krok za krokem tak pokožku vedou k předčasnému stárnutí. Výrobci užívají minerální oleje, protože jsou cenově velmi dostupné a na rozdíl od přírodních olejů mají vysokou stabilitu a konstantní vlastnosti. Ovšem riziko, že budou obsahovat rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky, je velmi vysoké. Obsah polycyklických aromatických uhlovodíků se dá sice ohlídat a kvalitní dodavatelé zaručují kosmetickým firmám téměř nulové hodnoty, ale minerální oleje jsou i tak látky tělu cizí.

Vynecháme-li zdraví škodlivé ftaláty či syntetické parfémy, je třeba na závěr ještě zmínit sodium lauryl sulfát (SLS), který dokáže vytvořit 90 % pěny nejen u průmyslových čisticích prostředků, ale například i u šamponů. Testy na laboratorních zvířatech dokázaly podráždění očí, kůže, problémy s dýcháním, centrální nervovou soustavou a v některých případech i smrt zvířete. V současné době je tato látka v hojné míře nahrazována sodium laureth sulfátem (SLES), který je dráždivý o něco méně.

Zlatá střední cesta

I s bio šamponem lze vytvořit pěnu, ale výrobní náklady výrobce kosmetiky jsou pak mnohonásobně vyšší. Bio šampony vedle toho většinou neumí vykouzlit dnes tak oblíbený a propagovaný objem, řasenky s přívlastkem bio nejsou voděodolné, make-up nevydrží 24 hodin, protože k tomu je třeba silikonů. Lesk na rty z organických surovin se nikdy nebude tak lesknout, jako ten plný chemie, a lak na nehty v bio kvalitě v podstatě není možné vyrobit, protože lak obsahuje 70 % chemických látek. Možná ale stojí za to vybrat si menší komfort za cenu kontroly nad vlastním zdravím. Možná jsou cestou ke zdravé kosmetice i vyšší nároky spotřebitelů, kteří se před nákupem o vybrané značce lépe informují a nebudou považovat vyšší investici do své zdravé budoucnosti za zbytečnou.

Poslední novinkou na kosmetickém trhu jsou barvy na vlasy bez amoniaku, který byl nahrazen ethanolaminem. Nejenže etanolamin nevydává povědomý čpavý zápach, ale je zároveň šetrnější k vlasům. S bezamoniakovými barvami nelze dosáhnout jednoznačného barevného efektu, jako s jejich předchůdci a barva rychleji bledne, zásah pro tělo a vlas však není tolik extrémní. Pokud však máte alergie na barvy s obsahem amoniaku, pravděpodobně bude vaše kůže i na nové barvy reagovat přecitlivěle, raději je proto nejprve zkuste na zápěstí nebo za uchem.

Vyzkoušeli jsme kosmetiku značek Senteurs Du Süd, Lavera, Alva, Les Fleurs de Bach, Éminence a vedle zcela přírodních cest k očistě ji můžeme vřele doporučit.

AMV