Jak poznat dobré boty nejen na podzim a zimu?

O lepším životě: Adéla Jonášová

Ne-Dokonalý LOHAS odpoledne u Natálie Steklové / 2.10.2014

Dneska příspěvek o udržitelném životním stylu. A ten nemůže Bára s Líbou vyšvihnout jinde, než u Natálky. Ne proto, že ve svém Shop&Café má boží šáňo, ale proto, že celý její život a tvorba opravdu vychází ze zdravého a udržitelného životního stylu. Do kterého, doufáme, patří i to šáňo. Což jsme my dvě musely okamžitě zjistit.....

 

Ne, na tohle téma úplné odbornice fakt nejsme. Zatím. Ale návrhářka Natálie Steklová jo. Její zelený a na českou tvorbu orientovaný koncept nás fakt baví. Tak jsme si řekly, že si tady uděláme s Ellou Vopicí holčičí LOHAS odpoledne. V Shop&Café totiž  nenajdete nic, co by nebylo LOHAS.
Kosmetika v biokvalitě  Dr.Hauschka i Bachovy esence,  veganské kecky KED´S,  české mošty F.H. Prager, moučníky a slané pečivo od maminky ze surovin, které táta nakupuje na farmářských trzích, české a čím dál slavnější pivo Matuška, kohoutkovou vodu s biocitrónem a domácí okurkou, a ano, konečně, český, tradiční metodou v láhvi kvašený sekt Kraus... Takže sraz ve 12 hodin!
 
Bára:
Aby ten den byl fakt eko, nesmrdím autem a jedu sockou. Na zastávce zjišťuju, že nemám foťák. Uf. Včas. Vracím se pro něj. Jsem na sebe pyšná. Za půl hodiny si chci z tramvaje cvaknout Vltavu. Necvaknu. Ve foťáku není baterka. Už na sebe pyšná nejsem a píšu Líbě. Pak si ale vzpomenu, že mám dítě. Teda že mám doma dítě. To skáče neekologicky do auta a baterku mi veze. Jsem na něj pyšná. Líba píše, že je ve smyku a nestíhá. Klid, nafotím si Natálku. Jedna fotka a konec. Baterka je totálně vybitá. Ale já mám, nevím proč, v kabelce nabíječku. Jsem na sebe zase pyšná, nabíjím a přemýšlím, jestli není čas na odměnu.... kde je ta Líba?

Líba:
Skoro po měsíci přišly ten den ráno uklízečky. Do toho jsem se snažila narvat zimní oblečení do skříně, protřídit tu skříň a vytřídit odpadky, které jsem pak přejela kočárem, a stále se válejí před dveřmi našeho bytu. Do toho všude lezoucí Vopice, který rostou pro změnu horní jedničky a navíc odmítá jídlo. Momentálně jsem nejvíc eko tím, že jí měním plíny jen 4x denně. Jsem prostě matka ve smyku. Což poznáte na Vopici, páč má sice stylový gatě a k tomu Burberry, ale boty a čepice je do party: "Není čas, ztrácet čas a beru první, co je po ruce." Však se z toho taky nepo...

Líba se konečně přiřítila, z kočáru vytahuje foťák, plíny, flašku, Ellu, nákup, oblečení... a v Shop&Cafe to přestává vypadat zeleně a udržitelně. Začíná to tam vypadat jako v našem společném pokoji na Kanárech... To chce šáňo, nebo nás z toho našeho bordelu kolem švihne.  Ptáme se Natálky na novou kolekci. Podle výrazu a toho, že si jde radši taky nalít šáňo, je nám jasný, že se ptát nemáme. Zatím. Ale bude. A bude o Svobodě.

Móda  je totiž  další důvod, proč jsme vyrazily zrovna sem. Při tvorbě svých kolekcí  používá Natálka Steklová jen udržitelné materiály jako je bambusové hedvábí, mírumilovné hedvábí, které nestojí život ani jednu "morušovou" larvičku, organická bavlna, biobavlna s africkým potiskem nebo japonská batiku. A taky přešívá a upcykluje starší kousky. Nic, co může dál sloužit, se nesmí vyhodit. Nakupovat stále nový blbosti je prostě blbost.

Bára:
Jenže.... když jsem si pak oblíkla ten černý overal z bambusového hedvábí, nic se mi recyklovat nechtělo. Jediný, co se mi chtělo, byl ten overal. Je naštěstí LOHAS, tak to tu můžu přiznat. A hned se musím pochlubit, že nekupuju balený vody. Ale mám sodovkovač a vlastně nevím, jaký vliv mají jeho bombičky na životní prostředí. Ovšem taky se musím přísně pokárat. Doma třídím, ale psí bobky v igelitovejch pytlících házím venku do kdejakýho koše. Musím zakoupit nějaký ekologicky odbouratelný..., ale nebylo by nejvíc eko to prostě přestat sbírat.....? Zelený životní styl v praxi je fakt věda:)



Bára a LOHAS předsevzetí:
Biožena ze mě opravdu nebude. Nevyhodím auto, nezasadím si vlastní mrkev (kdysi jsem to zkusila, nemám na to buňky, takže to tenký nic plný černejch červů dětem nějak nechutnalo), budu dál jíst maso, prát v pračce a používat deodorant. Jen u toho budu o dost víc myslet. Bez brejlí už ani ránu. Čtení etiket - od teď má láska. A pro sebe a ty, kterým taky vadí testovaní kosmetiky na zvířatech, jsem si našla, co dělám (snad) dobře a co totálně blbě.
Tihle netestují a používám je - Bourjois, Clinic, Logona, Bioderma, Denk mit z  DM a vůbec všechny značky se značkou drogerie DM, od pracích prášků po dekorativku, Ecover, Frosch (praní, úklid), Nivea, Radox, Manufaktura, L´Occitane, Ryor, Yves Rocher,  Hartmann Rico, Marks&Spencer
Tihle testují a okamžitě přestávám nakupovat -  společnosti  Unilever, Johnson&Johnson (tak to bych nečekala, Neutrogena letí do koše) Procter&Gamble, L´Oréal - což bude boj, třeba vzdát se oblíbeného šamponu. Ale zvládli to jiní, dám to taky:).

Líba a LOHAS předsevzetí:
Taky ze mě nebude biožena. Nesnáším batiku. A už přesně vím, jaký trenčkot od Burberry si na podzim koupím. Ale opravdu poctivě již mnoho let třídím, piju vodu z kohoutku a od té doby - co znám Andrejku - přemýšlím, co na sebe namazat. A taky se už umím namazat i Krausem. I Bára to umí!
Snažím se podporovat místní zemědělce. A dokonce nevylejvám olej do dřezu, ale pěkně do pytlíku a ten pak hážu do koše. Tak mě totiž vyškolil před několika lety náš Adam, bo byl zrovna čerstvě se školou na exkurzi ve vodní čistírně odpadů. A za měsíc budeme mít  novou kuchyň - kvůli myčce. Takže dost ušetříme vody a za vodu. Ale to bude na samostatný post... Jo a já zasazovat letos budu, chystám se na marmelády, přesnídávky a zavařování vůbec. Bude to ovšem 1:1, protože to všechno nadělám do těch prázdných skleniček od přesnídávek, který jsem nashromáždila za celou zimu po Elle a Roman byl ze mě na nervy.

text a foto: www.nedokonale.cz