Zveme Vás na Green Beauty Market

V Prague Gallery Laufen tak uvidíte v půlce listopadu výběr toho nejlepšího z přírodní a bio kosmetiky

Kosmetika netestovaná na zvířatech

Vše, co potřebujete o tématu vědět!

Černá Moora: Bio/eko ztracené v překladu / 13.11.2014

Problém je, že v tuhle chvíli ještě úplně nevím, o čem konkrétně to nakonec vlastně bude - v posledních dnech jsem neměla zrovna moc čas nad tématem špekulovat a vyšpekulovat něco geniálního a davy ohromujícího ... takže něco prostě začnu psát, a uvidíme, co z toho na konci vyleze .... přičemž nevylučuju, že to bude úplně mimo :D. Ono kdybych neslíbila, že ten článek vyjde právě dnes, tak ho z čistě technických příčin psát vůbec nebudu. 
 

A tím bych mohla vlastně začít. 

Tenhle týden mi kleknul monitor, vopruz na entou. Zaprvý ještě neměl hošan nárok, takže podraz, zadruhý to bylo úplně z ničeho nic..., kdyby aspoň nějak zazlobil. Ne. Normálně zapnu komp, udělám pár věcí, usnu, monitor taky, chci ho probudit z režimu spánku... a nic. Černo, bez proudu. Nepochopim. Takže teď budu muset koupit novej. Jelikož oprava tohohle se mi ani nechce pokoušet. By to dopadlo jak s tím noťasem nedávno, to jasně vidím. Dám ho na diagnostiku a zaplatím litr za to, aby mi řekli, že oprava bude stát skoro pětku. No promiň? To asi ne, žejo? Kdyby ta cena byla příčetná (tak do dvojky), tak ho opravit klidně dám. Takhle ani smykem. Jako já chápu, že základní deska je drahá. Co ale nechápu, že noťas vydrží tři roky a pak klekne a za opravu abych dala půlku toho, co stál. Pochybuju, že to někdo udělá. Udržitelný jak prase, fakt.  Kdyby se to stalo třeba po šesti letech, tak jsem ještě ochotná to zkousnout a elektronicky se posunout dál. Tři roky je ale kapánek málo.
A pokud někoho zajímá, na čem tohle píšu - tak na televizi. A říkám vám - to nechcete. Fakt si tý oběti važte, alébrž je pekelný do ní zírat. Trochu velká totiž. Vzhledem k tomu chci celej post zvládnout co nejrychlejc a začít koukat zase do něčeho přívětivějšího, tedy překlepy dnes nevylučuju.
 
No ale ještě k elektronice. Jestli něco nesnáším kupovat, tak právě ji. Je to drahý, bez trvalý hodnoty a na výběr je při nákupu milion možností, v kterejch ale ne-nerd jen z popisu (všechno je to totiž vždycky skvělý a revoluční) vůbec nepozná rozdíl. Takže jestli člověk nechce koupit úplnej střep, tak aby si ještě přečetl dva miliony recenzí. Fuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu. N e s n á š i m. A jako bonus.., po přečtení dvou milionů recenzí si něco koupíte ... a za rok je to technologicky out a za dva to nemá hodnotu už ani polovinu (a za tři to můžete hodit z okna, páč to přestane fungovat a oprava bude stát skoro jak novej kus).  V týhle souvislosti mě vždycky děsně dojímá, jak se některý lidi dokážou odsuzovačně pohoršit, že si člověk koupí kabelku za dvacku..., která ale bude zcela in a použitelná ještě za dvacet let... ovšem koupit si každej druhej rok nějakou zbytečnou elektro kravinu za patnáct, na tom jim nic divnýho nepřijde.

A když jsem u těch kabelek, mohla bych přejít k oblečení

To je taky takový oblíbený eko téma. Už každý malý dítě dneska ví, že kupovat věci z Číny je moc špatný, protože kdyby v tý Číně bydlelo, tak zrovna teď dává dohromady nějakou hadru, co si ji na druhý straně zeměkoule koupí pipina, která ji vezme jednou, a pak už není in.
Tohle je na jednu stranu pravda a problém přístupu nadnárodních značek, který chtěj za co nejmenší náklady mít co největší zisk. Ale ani to oblečení není hodnotově horší než elektronika - jako jo, sice je in třeba jednu sezónu, jenže v průběhu deseti let se ta sezóna klidně může vrátit třeba třikrát! :D
Jenže na druhou stranu, je to problém i těch, co na takový pracovní podmínky jsou schopný přistoupit. Koneckonců, on jim u hlavy nikdo pistoli nedrží (teda aspoň doufám, že ne nijak často). A pokud se neproberou oni a nebudou chtít lepší podmínky, tak my tady s tím zas tolik nezmůžeme - kde je poptávka, je i nabídka, a peníze vládnou světu. Holt dělníci za dob průmyslový revoluce si změnu přístupu taky museli postupně vydupat sami - obávám se, že tohle je úděl každý společnosti, která se v podobný fázi společenskýho vývoje nachází - iniciativa musí přijít hlavně od nich samotných. Vnější tlak tomu může pomoct, ale vlastní vůli ke změně nenahradí.
Mimochodem, dost by mě zajímalo, co řetězce dělají s těma tunama hadrů, co se nestačí prodat ...vzhledem k tomu, že zbytky nedávají po sezóně zadarmo, musí s tím dělat něco lukrativnějšího. Sekáče jsou jistě možnost, ale při dnešní produkci by asi neprodávaly nic jiného. Takže? Někdo nějaký nápad?

Čímž bysme se mohli přesunout k přírodě

… která tou nešetrnou výrobou oblečení taky leckdy trpí. Ale trpí i výrobou potravin, kdy se používá přemíra chemie. Logickou odpovědí na takovou situaci je bio. Mno. Tímhle asi leckoho naštvu, ale bio je podle mě jen jeden velkej marketingovej trik
Bio samo o sobě totiž, dle mýho názoru, nic nevyřeší. Jeho výnosnost je příliš malá, než aby mohla poskytnout dostatek potravin pro všechny. A kvalitativně bych si jím taky nebyla úplně neochvějně jistá. Nechtějte vědět, co biokravin už jsem vyhodila..., uvnitř černý brambory, rýže, co nebyla uvařená ani za 50 minut (vítej, účte za elektřinu), ořechy s plesnivým vnitřkem ...po řadě těchto nešťastných (a finančně nákladných) biopříhod si momentálně kupuju bio jen med, jelikož ten by měl být bio už tak nějak z podstaty. Ale jinak nic. A nelze opomenout, že potraviny s bio nálepkou se leckdy tahají přes půl světa, ale hlavně že jsou označené jako BIO. Říkejte tomu klidně paranoia, ale speciálně těm z ekologicky jinak úplně nespolehlivých zemí to bio ani nevěřím. Úplně vždycky vidím všude okolo ostrov odpadků a mezi tím bio pole. Přesto mnohým bio nálepka k nákupu stačí a víc se nad logikou věci nezamyslí.
Jako jasně, ohledně výnosnosti by se to dalo celý vyřešit tak, že část lidstva prostě pomře (přírodě by to jistě nevadilo a eko by to bylo maximálně), ale to je takový kapánek radikální. Udržitelný řešení chemko problému bych viděla spíš v tom, že se to s jakoukoli chemií nebude přehánět a bude se používat jen ta opravdu nezbytná - aniž by ovšem takový produkty musely splňovat kritéria pro bio označení - prostě rozumná cesta a zbytečně nic nehrotit. Velký problém bio věcí bez jakýchkoli chemek jsou totiž plísně - no, a ty mi teda osobně ze zdravotního hlediska nepřijdou o nic lepší než rezidua zbytečnejch pesticidů.

Což teda by bylo hlavně rostlinný bio. A teď ještě živočišný

Tam mi regulace přijde mnohem smysluplnější. Hospodářská zvířata by prostě měla mít nějakou kvalitu života - a ta by se jim měla legislativně zajistit jasnými pravidly, jež by platila jako minimální standard pro všechny. Současné pojetí je až příliš černobílé ... na jedné straně robotické velkochovy a na druhé přehnané bio požadavky, jejichž výstupem je kuře za čtyři stovky. Nějakou rozumnou střední cestu by to chtělo i tu.
 
V týhle souvislosti neškodí říct, že některý lidi by se měli probrat ze svýho pseudohumanismu a sluníčkovejch představ o tom, jak to v přírodě funguje. Je úplně paradoxní, že takoví jedinci vlastně základní zákony svý údajně milovaný přírody ani pořádně nechápou ... a jsou např. schopni brát lišce ulovenýho zajíce a pak volat na policii, ať s tím jde něco dělat, že liška pořád číhá za rohem. I lol´d. Holt tak to už chodí, deal with it, bitch. Zajímavej by ale byl určitě průzkum, jestli by si někdo takovej byl ochotnej koupit liščí kožich (třeba z tý, kterou by nejspíš nejradši viděl zastřelenou policií, nebo která by následně pošla hladem, páč všechny zajíčky by jí sebrali), nebo by i tady najednou plácal něco o krutosti a kožešinách. Tipuju druhou možnost. Jinak já hlasuju radši pro jeden pravej kožich, než pro deset umělejch hrůz z ropy, který beztak po dvou sezónách půjdou do odpadu. Ten pravej je rozhodně víc eko.
Btw. dneska jsem se u dalšího projevu podobný vypatlanosti rozčílila při zprávách. Skupina vocasů sem údajně tahá psy z Rumunska bonusově nakažený vzteklinou, páč tam by je vybili. Jako jasně, chápu tu myšlenku, vůči psům je to samozřejmě krutej postup. Jenže tohle by si hlavně mělo řešit milý Rumunsko samo - a to rozhodně ne tak, že zvířata bude následně vybíjet, ale naopak že se postará, že tam takový toulavý, hladový a zdivočelý psi vůbec pobíhat nebudou. Máme takovej problém snad u nás? Jednou je ten stát v EU, tak ať se chová civilizovaně a civilizovaně ten problém vyřeší. A ne, že se budou spolíhat, že je zbytek Evropy adoptuje a neudaný pozabíjej. Což ale není úplně ta pointa toho, co mě naštvalo, ne - mnohem víc mě vytočilo, že něco takovýho ty dovozce vůbec napadne udělat - český útulky úplně přetejkaj zvířatama, který by si mohli vzít, a který nejsou polodivoký bestie se vzteklinou, co ve smečce roztrhaj člověka, ale kdepak, ty jsou na adopci asi málo hot, lepší zajet do Rumunska. Nepochopim.

A protože post už začíná bejt trochu moc dlouhej

(a mě z tý televize začínaj pomalu ale jistě bolet oči), tak se přesunu k poslednímu tématu, ke kosmetice.
Nějaký obecný články na bio kosmetiku tady byly, takže opakovat se mi to do detailu nechce - i tady bych volila rozumnou střední cestu, tedy používání co nejmenšího množství těch složek, jejichž důsledky na lidské zdraví jsou diskutabilní a neověřené. Ale nemusí být ani bio, ani certifikovaná, spíš při jejím použití zapojit mozek - a uvážit, kam danou věc patláme, na jak velkou plochu, jak dlouho tam bude, a jaký je z ní odpad. Takže například rtěnku, u níž více či méně hrozí i vnitřní užití, nebo tělové mléko, jež nanášíme na největší orgán těla, který ho do sebe dokáže navíc do jisté míry absorbovat, bych volila opravdu opatrně. Ale např. pudr, řasenku nebo stíny, které mají dost omezený prostor, kde působit, zrovna dvakrát neřeším.
 
Zajímavej aspekt u kosmetiky je ale i její hromadění - já třeba hromadění zbytečnejch (=nespotřebovatelnejch) krámů nesnáším obecně, kosmetika není výjimka. Ačkoli to tak leckdy nemusí vypadat, fakt je, že nový věci většinou kupuju až tehdy, kdy mi dojdou ... což je asi blogersky docela neatraktivní, ale nemůžu si pomoct :D Takže krom Meteoritů tady nejspíš žádný kolekce ničeho nikdy neuvidíte, jelikož od většiny věcí (typově) mám tak jeden až dva kusy (výjimka jsou možná krémy, ale tam to zas kontinuálně střídám).
 
A tím bych dnešní pojednání pomalu zakončila (a šla si vyměnit oči).

text: cernamoora.blogspot.cz