Zveme Vás na Green Beauty Market

V Prague Gallery Laufen tak uvidíte v půlce listopadu výběr toho nejlepšího z přírodní a bio kosmetiky

Hot Natural Beauty News

Beauty novinky z norimberského veletrhu certifikované přírodní kosmetiky Vivaness 2017.

Jak (ne)uspořádat EKO/ LOHAS/ VEGAN večírek / 11.1.2016

Jistě jste si povšimli, že předávací večírek LOHAS blogger 2015 v Českém centru nebyl jen tak obyčejný. Byl neobyčejný především tím, že mě stál spoustu sil a peněz, a neobyčejně se povedl. Znáte ten pocit na Boží hod, když se ráno probudíte, děláte si na ještě přecpaný žaludek snídani, venku je sníh a posněhává a pod stromečkem je plno nových věcí, které Vám přinesl Ježíšek? 

Tak přesně takhle jsem se cítila ještě týden. A za to patří všem zúčastněným velký dík! Ve dvaatřiceti mít dětské božíhodové pocity, to se jen tak někomu nepoštěstí.
Jsem už 6 let na mateřské a stejnou dobu pracuju jako marketingový konzultant na volné noze. O tom, jaká jsem máma, se nebudu rozepisovat, protože to není disciplína, v níž extra vynikám. Proto jsem vždy musela dělat něco okolo, aby mi nehráblo…, abych byla hodna nějaké té pochvaly, od klienta, čtenářů, kohokoliv…, abych se na sebe, chřadnoucí, nevyspalou, o třicet kilo těžší dokázala vůbec podívat do zrcadla…, abych vedle své mateřské role alespoň trochu žila něco svého. A tak jsem si ještě v těhotenství založila Magazín LOHAS a plním ho svým životem – který je skutečně BIO jen minimálně, spíš se snažím o udržitelnost, a to jak po stránce lidské, tak po té materiální.
 

Setkání TĚCH s ONĚMI

Soutěž LOHAS blogger jste jistě všichni zaregistrovali. Jejím účelem není někomu či něčemu konkurovat, ale nabídnout alternativu. Je tolik dobrých blogů, které jsou méně populární, avšak člověk se v nich cítí jako doma, že je třeba o nich mluvit. Já bloggerský svět miluju a chci ho podpořit v růstu, jak jen to bude možné. 
Rozkaz v mé hlavě ohledně večírku zněl jasně, stvořit SUPERsetkání partnerů a bloggerek, kteří se vzájemně poznají, potřesou si rukou, vzájemně se začnou podporovat a pomáhat si. No, partnerů přišlo pomálu a bloggerek taky jen pár, celkem bylo 45 hostí. Čekala jsem to velké, obrovské, mega, myslela jsem, že to ani nezvládnu oběhnout, ale osud tomu chtěl, abych si s každým osobně potřásla rukou, pozdravila ho, řekla mu něco milého a opět odkvačila popohnat nějakou tu akci.
Pravda ovšem je, že někde v podvědomí jsem večírek dimenzovala přesně takto, měla jsem občerstvení pro 50 lidí, na místě bylo 50 židlí a tak. Sama jsem ale o tomto vlastním záměru neměla tušení.
Atmosféru můžete nasát na videu ZDE, a sestřih těch nej fotek s hudbou Čankišou v podkresu a poděkováním partnerům večírku najdete ZDE.

Ekologické je levnější

Co vám budu povídat, hlavní důvod pro to, abych si kdeco zařizovala sama, byly peníze. Investovala jsem maximum do programu, dobrého zvukaře, slušného moderátora a na produkci, designéra, „luxusní“ občerstvení, lokaci či fotostěnu už nezbyly peníze.
Proto díky Českému centru za poskytnutí neskutečně krásného prostoru ve sklepě s barem, spoustou místa a výborným zázemím pro každou party. 

Co jsme pili?

Party byla nealkoholická, protože já sama alkohol nerada a neuměla jsem si představit, jak ho sháním pro někoho jiného. Nealko welcome drink v podobě Peach bublinek Carl Jung věnovala vinotéka A-Freewine – trochu jsem se bála, že se pár hostů bude ofrňovat, ale i alkoholoví znalci si celkem slušně pochutnali, těhotné a indisponovaní byli nadšení a zbytek to prostě dal bez otázek a odpovědí.


Dalšími nápoji na místě pak už byla jen pěkně po ekologicku kohoutková (důležitá je nádoba, ze které se natáčí, a tu jsme měli vintage luxusní půjčenou), fair trade káva/ čaj a majitelé Fresh-juices.cz věnovali 30 BÁJEČNÝCH LITRŮ svých čerstvých šťáv. Jsou skutečně výborné, nikdy jsem nic lepšího nepila, vybrala jsem mango a byl mi doporučen rakytník. Všichni se olizovali až za ušima a v počtu 45 hostí téměř všech 30 litrů vypili, neuvěřitelné. Zkuste je taky, po Praze jsou všude na farmářských trzích a lze si je objednat i v lahvičkách přímo do domu.

Kávu dodal e-shop Fairtrademarket.cz a byla španělské značky AlterNativa3 – pěkně v kapslích, organická a fair trade, pořídila jsem si kvůli ní kávovar Nespresso a nemůžu si ji vynachválit. Pokud tedy máte doma tento kávovar a Nespresso samotné se vám znechutilo díky obsaženému palmovému oleji, zkuste AlterNativu3.

Čaje dodala společnost Na Zemi – která má nejen úžasné portfolio produktů, ale především úžasné portfolio aktivit okolo udržitelné módy, obouvání a jiných prospěšných činností. Oblíbila jsem si od Hampstead Tea Earl Grey z ekologického pěstitelství v Himalájích.

Co jsme jedli?

Aby to bylo ekologické, je ideální vegetariánské nebo veganské občerstvení či nějaké fair trade pochutiny. Pokud byste chtěli maso, tak pěkně lokálně a od farmářů – já na to šla hnedle zase extrémně, bez masa. 
Předně jsem objednala brownies, kávové sladké jednohubky, jednohubky s ála vajíčkovou pomazánkou a ještě jednou jinou pomazánkou od VegTegu – vynikající veganské občerstvení, i masožravci a sádlomilovníci se olizovali, ani chlapi nebyli zklamaní (až na Kubu od Slámy v botách, ten si šel na Staromák pro klobásu:) – VEGTEG všemi deseti - skvělý servis, milé jednání, férová cena.


Společnost Na Zemi dále věnovala tyhle úžasné ovesné Cookies s ovocem od značky Traidcraft, které podporují pěstitele kakaa a cukrové třtiny v Africe. Díky jim také za čokolády Divine, mým favoritem se stala mléčná s celými mandlemi.

Znáte Zajíce v krabici? Každoměsíční box zdravých potravin má mezi svými odběrateli stále úspěch, nezaprášilo se po něm v tmách, jako po jiných boxech. Každopádně ZAJÍCI věnovali Oříšková másla bez palmového oleje Meridian, Peanut & Berry Bar tyčinky téže značky a vynikající fenyklové krekry Allos. Vedle oříškových pomazánek jsme měli ještě klasický humus a ajvar  a těm to s fenyklovými krekry nejen slušelo, ale i chutnalo…

A v neposlední řadě je třeba zmínit sušené ovoce od Tropical Wholefoods, které také dováží Fairtrademarket.cz. Tak sladký ananas, tak šťavnatý sušený banán jste ještě nikdy nejedli. Sušený banán je úplně hnědý, bratranec to nazval slaninou pro vegany a tak nějak to i vypadá, ale je to pecka, hvězdná, bombastická chuť!
Chleba jsem koupila poctivý dýňový a tmavo-tmavý v dánské pekárně v Bílkové – mám tip od Erika z fra, je poměrně drahý, ale je to záruka pochutnání pro všechny. Rajčatový salát ze dvou kil rajčat s olivami a rukolou stvořil můj nejlepší manžel během dne, zatímco hlídal obě děti, přebaloval, vařil oběd, uspával a tak – miluju ho. Na kvalitu salátu se poptejte u van Kotenů, Lucie si odnesla pěknou velkou krabku s sebou:).

Dyzajnofky? No jasně!

Na tombolu jsem si půjčila úžasný dřevěný strom od rollandu, vypadá krásně, co říkáte? Na veletrhy a jiné zábavnosti jako stvořený a vejde se i do naší combi oktávky. Ano, jezdila jsem autem, ale budiž mi odpuštěno, páč jsem pak všechno odnosila holýma vlastníma rukama po dvojích schodech – trvalo to dobrou hodinu, auto pěkně na blikačkách před Stavovským divadlem, takže rychlerychle, šupšup. Domů po večírku už jsem jela s krosnou na zádech metrem!!!


Foyer svými dárkovými taškami, roll-upy a hosteskami vyzdobila tak trochu česká značka přírodní certifikované kosmetiky Weleda.


Další výzdobou byl fotokoutek. Sebrala jsem všechny vlasové ozdoby, co mají holčičky v krabičce, květové čelenky, korunky, klaunské nosy a vše ještě doplnila vystříhanými rekvizitami podle nějakého DIY návodu na internetu. Barevné čtvrtky jsem měla samozřejmě s certifikátem FSC kdesi z LIDLU. Na místě byly dostupné ještě tabule, na které se dalo psát. Ty mi poctivě celý jeden den hledal, měřil a stloukával můj chomutovský strýček kutil. Já si je pak v rámci „spousty času na kraviny“ polepila oboustranně samolepící tabulí a krajkovými páskami, aby byly hezčí. Pozadí tvořily krepáky taky z Lidlu. 

Nikdo tabule moc nevyužil, ale byly tam, aby se s nimi mohli vyfotit všichni na Instáč s hashtagem LOHASWELEDA a na místě si vytisknout fotku na památku. Tenhle servis zajistila Printka. To se mi taaak líbilo. A že se vám zdá tištění fotek neekologické? Asi jo, ale od dob, co máme foťáky v mobilu, je tak málo fotografií, které jsem držela v rukou, že jsem chtěla mít hmatatelnou památku. A tak mám doma na nástěnce fotku s  Natalií Kocábovou a s kamarádkami, které už jsem dlouhé měsíce neviděla, protože jsem na mateřské a nedojdu často ani do sprchy. Je to pěkný pocit, který dělá dobře mé duši, což je maximálně LOHAS. Printce ještě jednou KUJU MOC!


Díky pomoci technika Martina se nám podařilo ve vedlejší místnosti, kousek od hlavního "jeviště", vytvořit fotostěnu, powerpointovou prezentaci jsme prostě promítli zezadu na plátno a bylo to. Posuďte sami, krása nesmírná, žádný tisk, žádná spotřeba materiálu, jen trocha energie.


No a samozřejmě jste si jistě všimli těch překrásných suchých pugétů, které pro výherkyně za rozumnou cenu uvázal květinový ateliér Modrokvět – byly fakt nádherný.
Jinak žádné jednorázové kelímky a hrnky, všechno pěkné skleněné a porcelánové, něco bylo na místě, něco z domácích zdrojů, umívala Lidunka z fairtrademarket.cz růčo – díky za úžasnou pomoc za barem – záda ji, chuděru, bolela ještě druhý den!

Lidé a země

Ale co bylo na tom všem nejvíc LOHAS? To podání rukou! Konečně jsem se setkala s Lukášem Houdkem z Hate Free, dosud jsme si jen mailovali. Blanka Šrůmová, nad jejíž účastí by zaplesalo i srdce mého tatínka, idolka mých hudebních snů, si pochutnávala na veganském občerstvení a odcházela nadšená. DJka Jana Kománková z Protišedi.cz, pro mě vzor osobní síly a hudebního vkusu, si s chutí dala fair trade kafe a pochválila komorní atmosféru plnou ženské energie. Konečně jsem mohla taky osobně poděkovat zakladatelce Akademie léčivé výživy, Hance, za to, jak skvělé semináře dělají. Osobně se poznala i s dalšími skvělými zpěvačkami i partnery a objala přátele, kteří byli tak zlatí, že akci podpořili nejen svou přítomností či porotcováním, ale často i finančně a mediálně. Na lidech všechno stojí, od lidí se to odvíjí. Vím, že zde zazněly hlasy, že všechny ceny připadly jednomu vítězi (ve finále byla dvě místa v každé kategorii, všimli jste si?), že ostatní nedostali nic, že někteří porotci byli drsní ve svém vyjádření, ale já jsem spokojená.
LOHAS totiž není o absenci kritiky, je o slušném jednání, soucitu, pomoci, zdravém životním stylu a lepším světě pro lidi i pro přírodu. Lepší svět ale není o tom, že si budeme mazat med kolem pusy a poklepávat se po ramenou. Pravda, i když je relativní, by měla zaznít, jen nesmí být zlá a ubližovat.

A jednu „pravdu“ jako bonus pro vás mám na závěr :). 6 let píšu Magazín LOHAS úplně sama, není žádné my a neexistuje žádný tým. Asi to není žádné odhalení, nijak jsem to netajila, jisté maskování možná proběhlo na fb, kde se mi prostě zdá lepší psát v plurálu a některé články také píšu v plurálu, protože to vyznívá více objektivně. Magazín LOHAS jsem vymyslela a vytvořila v těhotenství s první dcerou a od začátku do něj vložila za nejrůznější úkony už skoro 100 000 korun, práci nepočítám. Až na výjimky jsem všechen materiál sama napsala a předtím samozřejmě odžila. Soutěž LOHAS blogger jsem v roce 2014 vymyslela v těhotenství s druhou dcerou proto, abych web trochu podpořila a zároveň podpořila jiné podobně smýšlející bloggery v jejich snažení a udržitelně smýšlející firmy v jejich obchodování – věřte nebo ne, na českém trhu je to velká řehole, prodávat něco eko, bio a zdravé.
Stejně jako loni - to bylo samé rozesílání - jsem i letos celou soutěž zorganizovala a tvořila od prvního do posledního písmenka sama, a vše, co partneři zaplatili, jsem také zpět do ní vložila. Loni to bylo za fotky a poštovné, letos za večírek. Sama jsem všechny pro tuto soutěž oslovila, sama jsem večírek zorganizovala, sama jsem si ho odnosila i zařídila. A to jen tak, pro dobrý pocit, pro lepší svět, pro chuť jít na večírek. Všehovšudy za celých 6 let jsem na svém „lohasovém“ působní vydělala asi 3000 Kč, ale přesto jsem díky němu nesmírně bohatá. Vložené peníze se mi nevrátily ani ve zboží ani ve službách či aktivitách, které jsem měla tu možnost občas zdarma absolvovat, případně jsem něco málo obdržela. Ale já je nechci, získala jsem totiž mnohem víc, jdu správným směrem, potkávám lidi, kteří jdou stejnou cestou a neposmívají se mi, mám možnost přemýšlet o svém životě a třídit informace tak, jak potřebuju pro sebe i svou rodinu. Proto chci pokračovat dál a možná i makat víc, za ten božíhodový pocit nejen po večírku, ale i po každém dobře napsaném článku, to rozhodně stojí. 

text: AMV, foto: AMV a Anna Pleslová a hosté