Evropa

Afrika

Amerika

Asie

Antarktida

Austrálie

Srí Lanka - Ostrov plný Buddhů / 11.4.2012

Není těžké uvěřit, že proslulý benátský cestovatel Marco Polo považoval tento ostrov v Indickém oceánu za nejkrásnější místo na světě.

Od té doby se však leccos změnilo, i když půvab ostrova čas nepoznamenal. Z někdejší britské kolonie Ceylon se stala samostatná Srí Lanka, jen ten věhlasný čaj, který se zde pěstuje na terasovitých plantážích, nese původní název. V roce 2004 ji zasáhl smrtící úder tsunami a dodnes na pobřeží narazíte na bílé pomníčky připomínající její oběti. Mnohé z nich nesou evropská či zámořská jména, ale pokud se dáte do řeči s někým z místních, dozvíte se, že v každé rodině tu oplakávají své mrtvé. Při pomyšlení na hrůzu, kterou zde lidé prožili, se vám sevře srdce. Vždyť modrý oceán třpytící se tyrkysovými odlesky a vroubený zlatavými písčitými plážemi vypadá tak poklidně a přátelsky. 

Země s dávnou historií              
Na Srí Lanku se dá jezdit po celý rok, ale ideální je období od listopadu do března, kdy ustávají monzunové deště. Kromě koupání, potápění a lenošení v příjemných pobřežních letoviscích se můžete vypravit do vnitrozemí a seznámit se s pozůstatky dávné velkolepé civilizace. Lákadel je hodně – někdejší rozlehlá sídelní města Anuradhapura a Pollonaruva, posvátné místo všech buddhistů Kandy, Adamova hora, kam míří stovky poutníků, jeskynní chrámy Dambulla s pozoruhodnými freskami a mnohé další. Cestou míjíte desítky bělostných zvonovitých dágob, což vlastně nejsou chrámy ale stavby, v nichž jsou uloženy částečky Buddhova popele. A uvidíte také stovky jeho soch. S učením Osvíceného se tu setkáte na každém kroku a ve starobylé Anuradhapuře dodnes opatrují posvátnou smokvoň, pod níž Buddha údajně odpočíval. Pokud je to pravda, musí být stará přes dva tisíce let.

Na Lví skále
Na mne ale největší dojem udělala tři další místa. Tím prvním je cihlově zbarvená Sígiria neboli Lví skála, kam jsem se vydrápala navzdory tomu, že trpím závratěmi. Kdysi na vrcholu rozlehlé skály, kde poslední část výstupu vede po železných žebřících, stával výstavný královský palác, z něhož zbyly už jen ruiny. Hluboko pod ním se pak rozkládaly nádherné, důmyslně zavodňované kvetoucí zahrady, připomínající tak trochu francouzské Versailles. Vznikly však o staletí dřív, stejně jako fantasticky zachovalé fresky spoře oděných krásek na skalních stěnách. Dorazíte k nim asi v polovině cesty na vrchol. Je jich dvaadvacet, údajně ztělesňují bohyně, ale upřímně řečeno bych věřila spíš druhému názoru, že zachycují favoritky z královského harému.

Miláčci s chobotem
Druhým pozoruhodným místem je sloní sirotčinec v Pinnewalle, kde nalézají útočiště opuštěná mláďata i zranění dospělí sloni, kteří jsou miláčky obyvatel celé Srí Lanky. Můžete je sledovat nejen při krmení, ale také když dovádějí v nedaleké řece, kam se obrovské stádo denně vydává za koupelí. Je to atrakce, která do Pinnewalle láká stovky zvědavců, a rozhodně stojí za to ji vidět. Do třetice mne uchvátily smaragdově zelené čajové plantáže na srílanské Vysočině. Nejkvalitnější odrůdy rostou ve výšce nad 1500 metrů, vysadili je tu Britové, je zde mimořádně příjemné klima i nádherný rozhled do krajiny. A skvělý cejlonský čaj, který se vyváží do celého světa, přece k tomuto kouzelnému ostrovu patří.

Pár dobrých rad
Platidlem je srílanská rupie (1 česká koruna je cca 7 rupií). Oficiální řečí je sinhálština, ale domluvíte se anglicky, jezdí se vlevo. Letecky to do hlavního města Colombo trvá minimálně deset hodin. Speciální očkování není třeba, i když proti žloutence typu A, B se hodí při každém cestování. 
Do chrámů vstupujte v řádném oblečení (tedy nikoliv v kraťasech) a bez bot. Ty vám u každého vchodu do posvátného objektu schovají v tamní „šatně“.
Srílanská kuchyně je chutná, i když ne tak kořeněná jako indická. Oblíbené jsou nudle a rýže se zeleninou, rybami či plody moře, na každém trhu se prodává nejrůznější tropické ovoce. Samozřejmostí je pití pouze balené vody.
Pokud se chcete vydat na Adamovu horu, kde je údajný otisk chodidla Buddhy (nebo Šivy pro hinduisty či praotce Adama pro muslimy, záleží na tom, kdo koho vyznává), vyrazte na cestu už po půlnoci. Výstup je velmi náročný a zvlášť pod vrcholem nastává tlačenice, protože před východem slunce na plošinu ve výši 2243 metrů chtějí dorazit stovky domorodých poutníků.
Ceny jsou tu pro nás příznivé, vyplatí se nákup koženého zboží, koření, čaje, ceněné jsou i srílanské drahokamy. Pokud se zdržíte pár dní na jednom místě, místní švadleny vám levně ušijí šaty, sukni či blůzu na míru z kvalitních lehkých bavlněných látek.
 

Michaela Vaňková